TJ Slezan Opava, z.s.
podporují v rámci svých dotačních programů:
Statutární město Opava Moravskoslezský kraj Ministerstvo školství, mládeže a sportu ČR
TJ Slezan Opava Šachy Kratochvílovy kouzelné kejkle – 1. díl
Kratochvílovy kouzelné kejkle – 1. díl Tisk Email
Sobota, 18 Leden 2020 00:13

Zajisté jste si povšimli, že jsem zmínil v nadpise příjmení jednoho z našich hráčů. Tentokráte jde ovšem o název kapitoly, která se nachází v knihách o Harrym Potterovi, ale právě díky této symbolice se výborně hodí k využití ke dvěma odlišným zápasům, se kterými Vás všechny milerád seznámím.

Odjížděli jsme do Krnova s vědomím, že konec roku klepe na dveře a není nic lepšího, než si to osladit vítěznou tečkou. Sestava byla velmi solidní, i když se vyskytlo několik komplikací. Měli jsme i nového řidiče, Mirek se ujal své role excelentně a už dlouho jsem si tak neužil jízdu jako právě nyní. V sobotu mě nemile večer překvapil pan Zeman, ale nejednalo se o pana Prezidenta, nýbrž o hráče Lokomotivy Krnov, který nám hlásil, že je změna v hrací místnosti, takže musíme jet jinam. Inu nedalo se nic dělat, a tak jsme zamířili do sokolovny v Krnově, kde je zároveň ubytovna a o mnoho magických situací bylo postaráno. Nyní už jdeme na partie, které pro člověka s vysokým tlakem doopravdy nebudou přínosné, jelikož by se po přečtení článku mohl ocitnout na jednotce intenzivní péče, což rozhodně nikomu nepřeji…




1. šachovnice: Georgis Vlachopulos (1865) vs. Radomír Caletka (2310)

Dneska mě v partii čekala zkouška peklem. Měl jsem černé a rozehrála se zavřená sicilská. Ze zahájení jsem získal slušnou výhodu, viz pozice číslo 1.

diagram 1

Zde má černý více dobrých tahů, ale nejsilnější je 14…Ja5! S ideou otevřít střelce na b7, pokukovat po poličku b3 a s dalším …Jf5 stojí černý výborně. Pěšcová struktura bílého není ideální. Někde zde jsem ale začal hrát špatně, přišlo 14…Jd5? Černý vypouští výhodu. Místo aby střelce otevíral, ho zavírá. Partie pokračovala, viz diagram číslo 2.

diagram 2

Zde opět funguje 16…Jf6 s dalším …Ja5 a černý má ještě malou výhodu, nicméně přišlo 16…Jce7? A po 17.Dh3! má bílý již velkou výhodu. Jednoduše se mu bude dobře útočit a černý nemá protihru. Zde přišla fáze, kdy mě soupeř zcela přehrál. Připadalo mi to jako bych hrál minimálně s IM, který mě rozdrtí. Posuďte sami, viz pozice číslo 3.

diagram 3

Pozice bílého je již jasně vyhraná. Přišlo nejsilnější 27. Jxf6!! +- a po 27…Sxf6 28.Vxf6+ Kxf6 vznikla pro černého beznadějná situace, viz diagram číslo 4.

diagram 4

Bílý jasně vyhrává po 29.Sxc6, odebere obránce pole e5 a po 29…Dxc6 nebo Jxc6 přijde 30.Dxe5+ s matem v několika tazích. Přišlo ale pro mě překvapivé 29.Df4+? Sice ještě udržuje vyhranou pozici, ale už to není tak jasné jako po 29.Sxc6. Pokračovalo se vesele dál a já cítil kapku naděje. Viz pozice číslo 5.

diagram 5

Přišla chyba, po které bílý ztrácí vyhranou pozici a to sice 32.Dxe5?? [32.Vxe5+ Je6 (po ústupu krále přijde Df4+ s dalším Vg5 a je konec) 33.Df6 +-] 32…Kf7 viz diagram číslo 6.

diagram 6

A zde dokonce bílý zahrál prohrávající chybu 33.Vf1+?? (Měl ještě možnost získat horší koncovku po 33.Df4+ Kg8 34.Dg5+ Dg7 35.Dxg7+ Kxg7 36.Ve7+ Kf6 37.Vxc7 -/+, kde je bílý bez kvality, ale má za to dva pěšce). 33…Kg8 viz poslední diagram.

diagram 7

Je to až k neuvěření, ale černý stojí na výhru. Bílý nemá další rozumný šach a věž méně je věž méně. Přišlo 34.Sd5+ (Nejde ani 34.Dg5+ pro 34…Dg7-+) a po 34…Sxd5 35.cxd5 Dxg4+ černý hladce vyhrál. Co říci závěrem? Měl jsem z pekla štěstí. Musím ocenit silnou hru soupeře, dneska mu to opravdu sedlo. Beru to jako kompenzaci za partii s Martinem Mužíkem, kde to bylo přesně naopak. 0:1

Radek měl opravdu kliku jako z blázince a štěstěna se ho držela po delší dobu partie. Neskromně se dá opravdu hovořit o tom, že tento zápas byla kompenzace za veškerou smůlu, kterou jsme si nahromadili za 4 již odehrané zápasy. Soupeř prokázal bílými figurami kvalitu, ale naštěstí nezavěsil, ba dokonce utrpěl konečnou porážku. Pokud by se však někdo koukl pouze na výsledek a viděl výhru černého, tak by si řekl, že to bylo dopředu jasné. Dokud nejsou podepsané partiáře, tak není nikdy nic jisté a ještě existuje i dále možnost, že se bude klábosit u zeleného stolu, což naštěstí nebyl tento případ. Radek aniž by to tušil, tak nám svojí výhrou zajistil minimálně bod v zápase, jelikož díky jeho výhře jsme v té chvíli vedli 4:3. Ke cti našeho hráče svou výhru nikterak neslavil a byl si dobře vědom toho, že hlavně aspekt štěstí mu pomohl k bodu, jelikož dneska to šachově nebylo ono, což může potkat i tak dobrého hráče. Navíc i ukazatel výkonnosti v šachu poukázal v této partii na to, že to je pouze číselný údaj a realita se může v různých podobách na mnohých šachovnicích výrazně odlišovat.


2. šachovnice: Mirek Janeček (1729) vs. Miroslav Prokůpek (1835)

Mirek se konečně dočkal a mohl si hýčkat bílé figury, jelikož to se mu v krajské soutěži stalo v tomto roce poprvé a hned toho náležitě využil. Oba soupeři si v zahájení zahráli to svoje a nikdo nemohl pomýšlet na nějakou větší akci, která by ho na chůdách vynesla do výherní pozice. Jak postupoval čas, tak soupeř Mirka začal partii trošku brát za uzavřenou a sérií rychlých tahů dal najevo, že si je příliš jistý tím, že skončí toto klání remízou, což se sice oběma hodí, ale remíza za černé figury je vždycky o kousek lepší.

Mirek určitě sám cítil menší závazek za předešlou partii, kdy už v šestém tahu stál na prohru. Tentokráte velmi trpělivě pohyboval figurami, měnil je v pozici, kdy to pro něj bylo výhodné a když mu soupeř po jednom z tahů nabídl sérií správných tahů zisk pěšce, tak neváhal a odnesl si jej jako cenný skalp do vlastního tábora. Nakonec se na šachovnici udála dámská koncovka, která končí častokrát remízou, což nebyl tento případ, kdy Mirek postupem svého volného pěšce dal všem jasně najevo, že to bude on, kdo si odveze celý bod domů. Za sebe rád gratuluji, protože si to Mirek rozhodně zasloužil a toto povzbuzení se promítlo i třeba do bojů v krajském přeboru, kde byl rovněž úspěšný! 1:0


3. šachovnice: Patrik Petkovský (1798) vs. Kristián Havel (1714)

Protože nám absentoval Karel Pavlík, tak jsme se všichni posunuli o jedno místo dopředu, což zapříčinilo mnoho premiér. Kristián však na svou partii za černé nebude úplně vzpomínat v dobrém, i když výsledná pozice nakonec stačila na remízu. Všechno to začalo hned v zahájení, kde si krnovský hráč zvolil vynikající variantu, a nepřesné tahy černého způsobily zakolísání ve vlastních řadách. Bílý naštěstí toho nevyužil naplno, kde by černého hradby dokázal beranidlem prorazit a vrhnout se na nebohého krále. Takto se dalo ještě hrát a ztráta jednoho pěšce byla vlastně úplná pohoda na druhou. Kristián ztratil pozdější správnou obranou velké množství času, když okolo 14. tahu mu na hodinách svítilo 19 minut. To nebylo dobré znamení, ale Kristián se v této chvíli vzepjal na zadních a razantně na šachovnici ukázal soupeři, že si s ním podlahu nikdo vytírat nebude.

Zcela náhodou se mi do ruky dostal partiáře této hry, jak jsem analyzoval, tak jsem dospěl někam do 15. tahu a dál to prostě nešlo, protože pravopis není silnou stránkou našeho hráče. Za to šachově jsem z toho papíru vyčetl domnělé tahy, které se mohly na stole objevit. Vyplynulo z toho to, že Kristián v jedné z pozic obětoval věž tak, aby se mohl pohybovat na volném g sloupci, což mu vyneslo nejen za odvahu vynikající půl bod, který se nám v konečném zúčtování velmi hodil. Pokud bychom to měli napsat symbolicky, tak Kristián se vydal na cestu mučedníka, kterého jsme nakonec prohlásili za svatého. ½ : ½


4. šachovnice: Martin Rell (1631) vs. Vladimír Kosinka (1712)

Už dlouho se mi nestalo, aby byl můj soupeř během partie více nervózní než já. Viděl jsem to poprvé a hned se rozhodl toho využít. Nastavit mi zrcadlo bylo pro otevření mých očí naprosto vítané a hodlal jsem se v tom polepšit, protože emoce sice do sportu patří, ale je nezbytné, umět s nimi pracovat tak, aby to bylo ku prospěchu daného sportovce. Když už jsem se dočkal těch bílých figur, tak jsem si chtěl pro radost zahrát anglickou hru. Už mi hodně chyběla, ale mému soupeři rozhodně ne.

Neměl jsem nikterak vyšší ambice než, že se spokojím jenom s tím nejlepším. Chtěl jsem si zahrát kvalitní šachy a k tomu přirozeně vyhrát a pomoci vlastnímu týmu. Už úplný začátek zápasu byl takový zvláštní i tahy nebyly z řady nejlepších hitparád, však posuďte sami.

  1. c4 e5 2. g3 c6 3. Sg2 Jf6 4. d4 ed4 5. Dxd4 Sb4+ 6. Sd2 Sxd2+ 7. Dxd2 d5 8. cxd5 cxd5 9. Jc3 Se6

diagram 8

Bílý má zde hned několik možností, jak dále postupovat. Nejvíce doporučenou variantou by bylo zahrát e3. Vyvinout se, udělat si malou rošádu a až poté se zaměřit na izolovaného pěšce, který budí dojem slabiny u černého. Já však tuto situaci nevyhodnotil vůbec dobře a popřel jsem principy zahájení a jal se zbytečně ihned podívat černému pěšci na poli d5 na zoubek.

10. Vd1 Jc6 (naše časy byly rozdílné, kdy jsem disponoval ještě se 76 minutami a můj soupeř měl pouze 65 minut) 11. Jxd5 0-0 12. Jc3 Db6 (byl jsem potrestán za honbou pěšce, nyní budu mít velké problémy, abych se dostal do rošády a neztratil příliš hodně materiálu) 13. Jf3 Vad8 14. Dc1 Vxd1+ 15. Jxd1 Sxa2 (zcela zaslouženě jsem ztratil výhodu pěšce, protože jsem šel příliš po materiálu a nezaobíral se tím, že figury mají mezi sebou spolupracovat) 16. Jc3 Sb3 17. 0-0 Vd8 (konečně jsem zahrál rošádu a v pravý čas, jelikož se mohlo schylovat i k prohře, a tak pouhé vrácení pěšce ještě není tak zlé) 18. Jd2 Se6 19. Vd1 h6 (tento pasivní tah mi dal dobrou možnost k úplnému návratu myšlenky, že partie se dá vyhrát, najednou totiž nestojím, až tak špatně, i když to není zase něco extra, z čeho by měl každý spadnout ze židle) 20. Jde4 Vxe1 21. Jxd1 Jd5 (soupeř měl na hodinách 33 minut, kdežto mi zbylo už jen 28 minut, když to jednoduše spočítáme, tak nám vyjde, že jsem na 11 tahů spotřeboval i s přídavkem přes 53 minut a nikterak jsem v pozici nezazářil, což není úplně skvělá vizitka) A co soudíte vy z diagramu?

diagram 9

Nacházíme se ve 22. tahu a času není nazbyt, nemůžu už tak dlouho přemýšlet, jinak bych taky mohl spadnout na čas, což by mě hodně mrzelo a týmu by to vůbec nepomohlo. Nakonec jsem musel zvolit takové opatření, abych si byl jistý, že se partie bude držet v rovině remízy. 22. Jc5 Jcb4 23. Jxe6 Dxe6 24. Jc3 Jcx3 25. Dxc3 Jc6 26. e3 Dd6 (tah e3 jsem si hodně pochvaloval, cítil jsem možnost, že bych tu nemusel už prohrát, na druhou stranu jsem neviděl možnosti, jak to celé překlopit na vlastní stranu) 27. Db3 Dd7
28. Da4 a6 =

Soupeř mi nabídl remízu. Mně se to brát opravdu nechtělo, ale i po konzultaci s některými hráči jsem nakonec nabídku přijal. Mrzí mě, že jsem neviděl správné řešení na šachovnici. Mohl jsem se dostat do znamenité výhody, která by mi vynesla koncovku, která by byla za bílého opravdu dobrá. Podívejme se na to.

diagram 10

Pokud nyní vidíte 29. Sxc6 Dxc6 30. Dxc6 bxc6, tak Vám gratuluji, jelikož jste šli na to absolutně správně. Oponent za černé má sice na dámském křídle 2 pěšce proti jednomu, ale můj král se tam dostane až na políčko c4, kde všechno jistí, ba dokonce na královském křídle můžu jednoduše prosadit volného pěšce, kde je poměr 4:3 a lze se tedy dopátrat k výhře. To jsem bohužel neviděl, a proto jsem přijal remízu. ½ : ½


5. šachovnice: Jiří Zeman (1725) vs. Standa Mlýnek (1662)

Standa o sobě zbytečně pochybuje, že občas neumí dotáhnout vyhranou partii do úplného konce. Prostě se to stává a pilným tréninkem se zamezí tomu, aby se body z daného zápasu dělily. Myslím si, že Standa nás pestrou i ostrou hrou úžasně obohatil a velice rád bych se od něj něco z toho naučil. Partie byla celou dobu jasnou záležitostí. Tah na branku měl jenom Standa, i když měl k dispozici pouze černé figury, což u tohoto hráče vůbec není nevýhoda, tak po rivalovi skočil a jal se ho rozcupovat na malé nudličky, které by si následně uvařil do polévky k obědu. Bílý se sice zmohl na určitý odpor, ale tady neměl žádný nárok.

Před posledním tahem v partii měl bílý na výběr, jakou smrt na šachovnici si zvolí. Vybral nakonec tu zcela nejschůdnější a položil krále, jelikož mat si nechtěl nechat ukázat a dohrávat bez dámy nebo mnoha jiných figur se mu taktéž nechtělo. Suverénní výkon ozdobil Standa dokonce čitelným zápisem, takže jsme si mohli i danou partii pěkně přehrát. Sluší se ještě podotknout, že Standa má velmi dobrou paměť ohledně svých partií, takže je dokáže natahat úplně správně i po několika týdnech, což je bonusový bodík u trénování k dobru. 0:1


6. šachovnice: Milan Kratochvíl (1746) vs. Ladislav Magál (1698)

Podivuhodné momenty se tohoto dne děly v Krnově. Soupeř nás měl jednoznačně na talíři, ba dokonce na první i šesté desce byl na pořadu dne mat, který se naštěstí v realitě nestal, takže jsme si mohli zhluboka oddechnout. Milan si odbyl svou premiéru a ze zahájení jsem ho ihned poznal. Útočně rozestavět své figury, rychlá rošáda a hurá na soupeřova krále. Každý tah, který se může zdát pasivní, tak je zbytečný, jen aktivita může partii nasměrovat k vítězství. Bezesporu je to správná idea, ale je třeba dodat i věci za b. Občas se stane to, že útok nevyjde podle představ, najednou stojí figury špatně a nedokážou nikterak soupeři zamezit ve výhře.

Milanovi se to stalo, jenže soupeř správné zakončení neviděl, tak se pokračovalo dál. Pomalu se všechny stoly vyprázdnily, až zbyl jenom náš hráč, kterému stačila i remíza k tomu, abychom odjížděli z Krnova s výhrou v kapse. Protihráč byl hodně nešťastný, jelikož si byl jistý, že výhru někde minul a nyní se o kvalitu méně trápil na šachovnici a musel hrát na výhru, což mu už vůbec nebylo po chuti a raději by se viděl doma. Když sečteme nejen tyto faktory, tak na konci partie zkusil ještě soupeř na našeho Milana jednu fintu, která mu však díky výbornému propočtu nemohla vyjít, a tak nakonec nebral ani výhru natož remízu. Musel se spokojit s prohrou a vůbec se mu nedivím, že byl naštvaný. Náš Milan si mohl zapsat pěknou jedničku, která podtrhla vítězství v našem zápase na konečné 5:3.

Nejvíce chválím u Milana jeho psychologii, že se nesložil z prohrané pozice, ba naopak se ještě z toho s přispěním soupeře vyzul a odměnou mu byla výhra. Bylo však i na Milanovi poznat, že to tahání poslední hodinu, ho dost irituje, ale když soupeř nebere remízu, tak co s ním a rovnou ho i dorazil. I v tomto zápase nám pomohly shůry kejkle, jinak si to neumím vysvětlit. 1:0


7. šachovnice: Pavel Zeman (1534) vs. Dominik Klapuch (1110)

Tato partie byla ukázkou toho, že se Domča rozhodně snaží, ale chybí mu stále větší šachová praxe pro těžší momenty, ale primární problém je v sebevědomí. Domča si vůbec nevěří a myslí si o sobě, že není příliš dobrým šachistou, který by měl nějaký potenciální růst. Za sebe říkám, že je to blbost. Jasně, nebudeme si nic nalhávat, že bude třeba útočit na IM normu, ale to po něm ani nikdo nechce. Základem všeho je mít dobrý pocit ze šachu, cítit se zde tak, že jsou kolem něho lidi, se kterými rád tráví svůj čas a dostává se mu podpory i z vedení našeho oddílu.

Partie nabrala hned na začátku až příliš špatný spád. Neortodoxní zahájení způsobilo u černého výrazné problémy s pasivitou, které bílý přetavil v zisk pěšce, ale stále se nedělo nic tak hrozného, co by bylo natolik nebezpečné, že je lepší položit krále. Za klíčovou situaci lze považovat jednu z výměn, kdy si Domča nevybral úplně vhodné políčko, což však stále ještě neznačilo jeho prohru, i když pozice se stala již více takovou, která připomíná prohru. Výsledkem výměn byla ztráta druhého pěšce. Na šachovnici zbyly obě dámy, dále měl každý jednoho střelce, kteří však byli navzájem odlišní a několik pěšců, ale bílý měl o 2 více.

Kritické bylo hlavně královské křídlo, kde měli teoreticky g a h pěšec u bílého zcela volný průchod ke své proměně do dámy. Tento tlak se snažil Domča ještě několika manévry otupit, ale nebyl úspěšný. Pokud bychom hodnotili čistě výkon našeho svěřence, tak jeho počáteční pasivita v zahájení, kde se neorientoval, byla největším důvodem toho, že ztratil hodně času a nakonec prohrál. Herně to nebylo tak dobré jako proti Orlu ani Kravařím, ale ve svém týmu si vážím i snahy, že daný hráč chce předvést, co nejlepší výkon, holt není vždycky posvícení a snad v příštích zápasech Domča už naplno zaboduje, protože by ho to hodně po psychické stránce nakoplo. 1:0


8. šachovnice: Tonda Kozelský (1131) vs. Pavel Vašut (1786)

Před samotným zápasem jsem měl trochu obavy z toho, zda-li si vezme Tonda dobře míněné rady k srdci nejen ode mě. Přílišná horlivost, zbrklost a nekoncentrace je chemický vzorec, který je odsouzen k prohře. Samozřejmě jsem nebyl potěšený výkonem našeho svěřence, dále nejsem rád, když kdokoliv z nás prohraje, ale tady prohra posloužila jako velmi cenná lekce, že žádný strom neroste až do nebe. Tonda si trochu navykl, že mu jeho soupeři cestu k vítězství usnadní, jelikož chybovat je lidské. V tomto případě však dostal proti sobě soupeře, který byl pevně rozhodnutý, že toto potěšení našemu hráči nedopřeje. Sicilská hra se nesla v otevřeném duchu, až jsem byl potěšen tím, že tentokráte hrál Tonda v zahájení přesně a ušetřil si dost času do dalších bojů. Zde to ovšem skončilo a hra se obrátila nepříliš vhodným směrem. Tonda si byl příliš jistý a v průměru spotřeboval na každý tah méně než 30 sekund, což je hodně málo.

A tak začal náš soupeř nemilosrdně trestat, nejdříve si vzal pěšce. Pak si postavil zbylé figury lépe než Tonda, ale taky se do toho trochu zamotal a sérií výměn dokázal Tondu vrátit do koncovky. Tady však nastal jeden klíčový moment, který velmi rychle rozhodl, kdo si odnese celý bod. Tonda nehodlal vyměnit poslední zbylé lehké figury a zahrál přímo do jámy lvové. Soupeř si všiml potenciálu a vymačkal z toho velmi nelibý extrakt pro naše barvy. Zisk kvality + pěšec navíc nebyl ideální stav. Přitom po výměně lehkých figur mohl Tonda přejít do zajímavé věžové koncovky, kde oba mají 2 věže a soupeř tedy o pěšce více, ale jeho věže byly mnohem pasivnější i špatné sehrané, takže Tonda se mohl nejen zachránit, ale vytěžit z této pozice mnohem více.

Pak už to byl jenom zmar a bída. Tonda se nechtěl vzdát, a tak ho soupeř za tento kousek potrestal hned několikrát. Vzal mu jezdce, vybral pěšce, vyměnil věže, dojel si pro dámu a následně dal i mat. Tonda možná v zápase vytvořil rekord, jelikož ani odborné statistiky by určitě nedohledaly zápas, kdy jeden z hráčů měl na konci partie skoro 2 hodiny na hodinách. Právě tento aspekt nejvíce podtrhl rozdíl mezi oběma soupeři, jinak si totiž Tonda nevedl až tak špatně, i když ke snovému výkonu to mělo taky hodně daleko. Na druhou stranu je tato porážka velmi přínosná a dá se na ní do následujícího roku stavět. Z každé porážky si lze vzít něco pozitivního, a tak věřím, že tomu tak bude i u Tondy. 0:1


Pokud se na to podíváme s nadhledem, který tvoří časový polštář 1 měsíc, tak jsme měli celkově velké štěstí, že jsme odjeli s plným počtem domů. Venku se nám opravdu daří, protože jsme zde uhráli již 7 bodů z možných 9, kdežto doma je to opravdu velká bída, ale to až v druhém dílu našeho mini románu Kratochvílovy kouzelné kejkle. Doufám, že Vás milí čtenáři článek obohatil, a brzy napočtenou u našeho pokračování, Váš Martin.


Poslední úprava Sobota, 18 Leden 2020 00:23
 

Powered by Joomla!. Valid XHTML and CSS.