Poslední zápas a velké derby proti našim městským rivalům. Celý týden se nám skládala sestava a jediné mé přání bylo, aby to nebyla nakládačka. Skromně jsem neuvažoval ani o tom, že bychom mohli v zápase bodovat a odcházet tak velmi spokojeni. Osm statečných se rozhodlo vzdorovat soupeři, který na papíře působil silněji, ale musel to ještě prokázat na šachovnici. V sobotu se mi zdálo, že jsem uhrál remízu s Vítkem Paverou. Usmyslel jsem si, že sny se mají plnit, že nedáme svoji kůži lacino a překvapíme naše soupeře domácí přípravou.

Sestava Orla zdá se býti poněkud jasná. To jsem však nemohl vědět, že pracovní povinnosti odvelí Tomáše Deptu do zaměstnání, tudíž se nám někteří soupeři přesunou o šachovnici. V konečném výsledku nám tato drobná úprava dost pomohla. Hrálo se na Beethovenově ulici, takže plujme nyní spolu na jemné polyfonii jeho úžasných symfonií a vychutnejme si společně tento článek.

2. Šachovnice: Robin Olšar (2055) vs. Michal Solný (1910): Tento zápas nám nabídnul opravdu skvělou podívanou. Setkali se hráči, kteří nejen tuto sezonu vykazují výbornou formu a konzistentní výsledky. Rozehrála se anglická hra, dva sirové si k tomu dali čaj, sice bez mléka, ale i tak to stálo za to. Po prvotním zkoumání pozice se do toho oba pustili s vervou a jali se toho druhého zahnat do kouta a zde ho dorazit. Robin manévroval s bílými a Michal zase s černými figurami. Takové námořnictvo by mělo velkou radost, jelikož hra po křídle silně připomínala manévry na moři, když se lodě snaží vyhnout minám. Robin mi sice říkal, že určitou část partie pokazil a zahrál ji nepřesně. To se však stává, na druhou stranu si konečnou remízu vybojoval a já bych mu chtěl za celý tým moc poděkovat, jelikož jsem rád, že Tě začaly šachy opět bavit. To je pro mě osobně jedním z největších plusů v této sezoně. ½ : ½

3. Šachovnice: Jan Hromada (1845) vs. Daniel Jureček (1811): Danek je opravdu kvalitní hráč na tuto soutěž. Navíc měl bílé figury, takže jsem byl moc rád, když si Honza sednul za černé a snažil se tuto drobnou výhodu eliminovat. Hrál to s grácií sobě vlastní, i když získal výhodu dvojice střelců, tak pozice i výhoda byla tak minimální, že se nakonec oba dva svorně dohodli na zasloužené remíze. Já se přiznám, že jsem s tímto půl bodem narovinu nepočítal, takže jsem byl mile překvapen. Věřil jsem Honzovi, ale taky se obával velké kvality soupeře. Nakonec však sám Honza ukázal, že jsem se bál zbytečně, protože i on má stále šachově co nabídnout. ½: ½

4. Šachovnice: Karel Pavlík (1890) vs. Antonina Zingaylo: Náš skromný velikán dorazil na partii výborně naladěný. Jeho AUDI se krásně zaparkovalo, aniž bychom tušili, že za chvíli zase odjede, jelikož si Karel zapomněl brýle doma. Naštěstí zachoval duchapřítomnost a stylem Sebastiana Vettela se stihnul vrátit nejen včas, ale dokonce mu ani nic neubylo na hodinách. Partie to byla ostrá a nápaditá. Nikdo se nechtěl zahnat do pasivity a zkoušel toho druhého. Karel na královském křídle, soupeřka na dámském křídle. Po pár výměnách a zkontrolování zbylých šachovnic se oba dohodli na tom, že nejlepší bude půlit a každý si půjde po svých. Skutečně nám remíza nastala a já bych chtěl Karla moc pochválit, jelikož odehrál velkou porci zápasů, velmi kvalitně, mnohé vítězně a tudíž mu patří obrovské díky. Taktéž je na něj vždycky spolehnutí a jeho pravidelné odvozy na hostující zápasy značí to, že je pro náš klub nepostradatelný a já jsem rád, že hraje právě u nás, stejně jako hráči zmínění výše, či co budou níže nebo jsou na naší klubové listině. ½ : ½

5. Šachovnice: Antonín Vilášek (1839) vs. Robert Vojvodík (1850): Bylo mi ctí, že Tonda mohl nastoupit. Já jsem čekal netrpělivě na Lukáše venku a mezitím se v zápase urodila první remíza. Partie trvala snad 6 tahů, ale ani šestitahová remíza není jednoduchá. Tonda měl pozici náhradníka, ale nakonec musel hrát, tudíž tzv. splnil to, co se od něj čekalo a navíc přidal remízu. Poslední tah byl přímo smrtící, to když bílý vyvinul střelce z pole f1 na políčko e2. To berte samozřejmě s nadsázkou, každý půl bod se počítá a v konečném zúčtováním nám ohromně pomohl. Děkuji Tondovi, že nastoupil a pomohl našemu týmu. ½ : ½

6. Šachovnice: Milan Kratochvíl (1713) vs. Viliam Kovács (1761): Při této partii mě napadla jediná věta: Nevstoupíš dvakrát do stejné řeky. Jako kdyby někdo okopíroval derby s Orlem „B“, trochu pozměnil výsledky a hráče na šachovnicích, ale princip byl stejný. Výsledek zápasu 3.5 ku 3.5, dohrává Milan za bílé a má proti sobě soupeře, který má určitou výhodu. Už od počátku této partie vyvstal problém, Milan zahrál velice neortodoxně a jeho výstavba nepůsobila tak silně, jak měla. Vilda toho využil a začal rabovat na území bílého, sebral si pěšce, donutil Milana k tomu, že nebude mít rošádu a stál o dost lépe. Pak se však Milan zkonsolidoval a zkusil vabanque. Začal hrát ještě ostřeji a výsledek se dostavil. Samozřejmě Vildovi nevidím do hlavy, ale trochu se uspokojil s vědomím, že si tu výhodu podrží a dohraje do vyhrané koncovky. Pro nás se naštěstí přepočítal a Milan to nakonec dovedl do remízy. Nevzdal se a zkusil s tím ještě něco udělat, proto dostal nakonec odměnu. Nejzajímavější to však bylo po partii. Analýza se nesla ve víru vášní a Vilda dostal až nezasloužený slovní kartáč za to, že nevyhrál. Ono na jeho obranu, když se vede o hodně, tak ten pocit ukolébání a polevení se prostě dostaví a není jednoduché se koncentrovat celou dobu. Inu, někdy to tak je, že z ničeho se uplete bič. Milan nám upletl krásnou remízu. ½ : ½

7. Šachovnice: Lukáš Palyza (1341) vs. Lukáš Fryč (1270): Veni, Vidi, Vici! I tako by se dala charakterizovat tato partie, i když měla mnoho odboček a zádrhelů. Primárně se Luky trochu opozdil, což se naposledy stalo Robinovi a ten tenkrát vyhrál. Evokuje to opět k tomu, že by se to mohlo podařit i nyní. Luky dostal velmi hratelného soupeře, i když jsme počítali s úplně někým jiným. Proto dostal pořádnou dávku motivace ještě venku a spoléhal jsem na něj, že vyhraje. Věřil jsem mu a Luky nám všem udělal obrovskou radost. Začátek partie bylo oboustranné oťukávání, pak se však bílý rozhodl hrát správně i aktivně. Náš svěřenec se dostal do potíží na dámském křídle. V klíčové chvíli však bílý nehrál úplně důrazně, takže se nám Luky vzpamatoval a veškeré hrozby vyřešil. Lámal se chleba, jelikož to soupeře mírně pošramotilo. Luky začal hrát více odvážně a dostal se do zápasu. Stále však neměl žádnou výhodu, jen se dostal z nejhoršího venku, což mnohdy stačí. Do dlouhodobého hlediska jsem zahrnul určitou praxi našeho hráče a taky počítal s nervozitou oponenta, že se může splést. Do puntíku vyšlo to, co jsme si řekli před budovou. Luky využil chyby Lukáše a vzal si čistou věž bez jakékoliv kompenzace. Najednou nebylo, co řešit. Nyní si však položme ruku na srdce, stálo při nás opět štěstí. Luky si však zaslouží pochvalu, protože byl pod tlakem, ale počínal si s klidnou myslí, dobře pracoval s časem, postupně převzal otěže zápasu a třešničkou na dortu mu bylo darováno vítězství. Pevně doufám, že se Luky ještě do příští sezony zlepší, jelikož základní sestava na něj bude v tomto ohledu mile ráda čekat. 1:0

8. Šachovnice: David Sobek (1126) vs. Herbert Müller (1686): Toto byl zápas dvou umělců. Myslím si, že pořad komici na jedničku mají silnou konkurenci, protože tolik smíchu, radosti a komedie jsem dlouho nezažil. Zápas nepostrádal kvalitu, rozhodně se hrálo na velmi dobré úrovni, i když David ztratil v průběhu partie dva pěšce, tak obratně přešel do koncovky nestejně-barevných střelců, kde se dalo manévrovat tak, že by se nakonec musel i tento zápas vyplnit remízou. Bohužel David udělal špatně jeden manévr a soupeř mohl využít chyby k výhře, napoprvé to ještě neviděl. Později asi za 12 tahů už si však vzpomněl. David je naše malá šachová radost, ale taktéž Blesk McQueen. Škoda, že hraje tak rychle, protože přichází zbytečně o body. Nyní tedy k tomu, proč byl zápas tak komický. David kromě netrpělivého sezení začal asi od dvacátého tahu nabízet po svém každém tahu remízu, soupeře to vůbec neotravovalo, ba naopak se tomu jen smál a vždycky něco zatáhnul. To by nebylo tak komické, ale aby to oba dotáhli do geniality, tak Herbert si občas nezapsal tah a přesto zatáhl, tudíž se občas stalo, že táhnul dvakrát za sebou. Na to ho však David vždycky upozornil. Kdybych Davida neznal, tak bych si myslel, že tuto malou grotesku mají spolu perfektně nacvičenou a jezdí s tím po světě, aby bavili lidi. Věřím tomu, že se David zlepší, rozhodně má k tomu předpoklady, tudíž i v příští sezoně ho budeme občas vídat v tomto družstvu přímo v některém ze zápasů. 0:1

1. Šachovnice: Martin Rell (1543) vs. Vít Pavera (2034)

Na partii s Vítkem jsem se moc těšil a bral jsem to jako velkou odměnu po všech těch 10 předchozích kolech. Skromným pohledem na tabulku jednotlivců jsem zjistil, že jsem v posledních 3 zápasech uhrál na první desce vždycky remízu a posilněn tímto faktem jsem zvolil netradiční přípravu na soupeře. Abych se však ještě před začátkem partie nepřechválil, tak v zimním období jsem sbíral krásné nuly, které by se daly spojovat jakou mouka dvounulka.

O soupeři mi bylo prozrazeno, že je to bojovník, který rád hraje otevřené a ostré varianty a nic nevypustí. Jakmile má mikro výhodu, tak soupeře u šachovnice dusí a většinou je úspěšný. Inu to není úplně ten ideální vklad, který jsem si představoval, ale budiž. Bylo potřeba se tomu postavit čelem a já jsem opravdu přišel hrát s černými na výhru, i když to může působit mírně komicky. Chtěl jsem si zkusit Ruskou hru. Čas experimentování zrovna v posledním kole asi není vhodný, ale nasbírám tím nějaké zkušenosti, a pokud dostanu bombu? No klidně aby to byla miniaturka, každopádně se mohu něčemu přiučit, co se mi bude do budoucna hodit.

Partie začala, čekal jsem na Lukyho venku a mezitím stihnul Tonda i remízu. Konečně nám dorazil spoluhráč a mohl jsem usednout ke stolu s vědomím, že si jdu partii užít a napíši nejen o tomto tento článek.

1. e4 – e5 (Musím se přiznat k tomu, že na Sicilskou obranu jsem se necítil, proto jsem zvolil variantu s e5, abych po vyvinutí jezdce mohl hrát Ruskou hru.)

2. Jf3 – Jf6

3. Jxe5 – De7 (Přemýšlel jsem, jestli zvolit variantu s d6 nebo právě tuto. Kdybych si mohl doma v klidu proti počítači vybrat, tak bych spíše prostudoval část s tahem d6.)

4. d4 – d6

5. Jf3 – Jxe4

6. Se2 – Dd8 (Svým svěřencům říkám, že důležitý je vývin figurek a netahat dokola stejnými figurami. Tady jsem si sám vyvrátil vlastní tezi. Každopádně mě ještě napadlo hrát d5, což je další pohyb pěšce dopředu. Problém tkví v tom, že tah g6 je příliš pomalý, než vyvinu střelce na pole g7 a udělám malou rošádu. Začínám si říkat, že ta De7 byla chyba lávky.)

7. 0-0 – Se7

8. Ve1 – Jf6? (Příliš jsem se zaobíral šachem na poli b5, který samozřejmě hrozil. Na druhou stranu lze pokrýt jezdce třeba tahem f5 a vypadá to trochu lépe. Takto velice lehce a dobrovolně vyklízím pozice, tahám stejnou figurou a nevypadá to se mnou nějak růžově.)

9. d5 – 0-0 (Soupeř mě chce, co nejvíce omezit, a to se mu opravdu daří. Já si trochu oddechnu a posílám nazpět malou rošádu. Konečně je král v bezpečí, ale to dámské křídlo stojí v základním postavení. Přitom jsme již v devátém tahu, což není dobrá vizitka.)

10. c4 – Sf5 (Vývin a taky záruka toho, že mi střelec kryje důležitou diagonálu, která končí u pole h7. Případně lze očekávat i to, že mi soupeř nabídne v dalším tahu výměnu střelců na poli d3. Trochu to i očekávám, ale nakonec soupeř zvolí jiný tah, který celou partii posune úplně jinam.)

11. Jh4 – Sxb1 (Teoreticky vzato jsem se právě rozhodl do dlouhodobého propočtu obětovat pěšce na poli a7 s tím, že budu mít iniciativu a možnost zahrát Je5. Myšlenka je to možná hezká, ale měla jednu vadu na kráse.)

12. Vxb1 – Jxd5 (Tady jsem si neuvědomil tah Jf5, který je naprosto smrtící a ukážeme si proč. Naštěstí ho neviděl ani můj soupeř, jinak bych se mohl asi vzdát. Jezdec napadá figuru na e7, která je krytá pouze dámou. Dále pěšec napadá jezdce, se kterým musíme uhnout. Řekněme, že bych asi hrál na pole b6, jelikož si neumím moc dobře představit to, že bych zahrál Sf6, i když i toto je možnost, která prohrává ještě rychleji. Když tedy uhneme jezdcem, tak náš soupeř dostává do rukou vítěznou kombinaci. Po našem uhnutí jezdcem si bílý totiž v naprostém klidu zahraje Jxe7+, což musíme vzít tahem Dxe7. To je voda na mlýn našemu soupeři, který se tahem Sf3 může pomalu těšit na vítězství. Pozice černého je v troskách, bude mít o kvalitu méně a ještě k tomu jeho figurky stojí jako neupravené pytle brambor vzdáleně od sebe. Toto jsem opravdu objevil až doma a příště si dám na propočtu u partie více záležet. Tentokráte jsem měl štěstí.)

13. Dxd5 – Sxh4 (Nemohlo se mi ulevit, protože jsem předchozí vítěznou kombinaci neviděl. Směle tedy pokračuji v tom, že mě pěšec na a sloupci vůbec nevadí a obětuji ho. Možná dokonce jen dočasně.)

14. Dxb7 – Jd7 (Možná už jde vidět trochu myšlenka, že půjde zahrát Je5, bude krásně v centru a něčím ho ještě podpořím. S tím, že bílý má potíže s vývinem u černopolného střelce, kterého by měl teoreticky vyvinout nyní.)

15. Sf3 – Vb8 (Soupeř mi dal regulérní šanci si ještě v partii zahrát a já se tedy pokusil o to, abych mu pozici ještě více znepříjemnil. Očekával jsem, že mi slupne pěšce jako malinu během minuty. Vítek však přemýšlel nad následujícím tahem více než 30 minut. V konečném důsledku to je opravdu závazný tah.)

16. Dxa7 – Je5 (Dočkal jsem se toho, že jezdec půjde na pole e5. Napadám i pěšce na c4 a už si rýsuji, jak to všechno zvládnu a dostanu se do zajímavé pozice. Uvažuji o tom, že Vítek zkusí zahrát něco jako Dd4, či uhnout se střelcem, jelikož dvojice střelců je v této pozici určitě výhodou.)

17. Dd4 – Jxf3+ (Mám trochu radost, že dvojice střelců pominula. Bílý má izolovaného dvojpěšce na f sloupci a ještě mu chybí vyvinout černopolného střelce. Zde jsem se začal cítit opravdu komfortně, přestože mám o pěšce méně. Není u mě zvykem, že bych si lebedil v pozici, kdy jsem dočasně dal soupeři pěšce za určitou iniciativu a hlavně proti takovému soupeři už vůbec ne. Kdysi bych se třásl jako ratlík a během pár tahů bych prohrál. Dnes jsem však cítil, že by se to mohlo otočit mým směrem.)

18. gxf3 – Sf6

19. De4 – Dd7 (Kdyby šel soupeř ihned Dg4, tak jsem měl přichystáno Va8. Tímto mi však dal velkou možnost zabojovat o výsledek a nemusí to být ani remíza.)

20. Dg4 – Da4 (To poslední co jsem v současné pozici potřeboval, bylo to, abych vyměnil dámy a ještě mu pomohl vylepšit si pěšcovou strukturu. Naopak aktivně dopředu. Konečně, řekněme si, že ve 20. tahu jsem se do toho trochu více opřel.)

21. Sg5 – Sxg5 (Tato výměna mi přijde jako prospěšná. Kdo by si přeci jen chtěl vzít pěšce na poli a2, tak po tahu Sxf6 mu zbydou jenom oči pro pláč, protože je tam vynucený 4 tahový mat ze strany bílého, což jsem si rozhodně nepřál.)

22. Dxd5 – Dxa2 (Tak mám pěšce zpátky a stojím lépe. Co více si přát v současné chvíli?)

23. Dd2 – Dxc4 (Získávám pěšce navíc. Najednou je to bílý, který po perfektním zahájení musí čelit tomu, že by mohl prohrát. Na jedné straně těžké úderné trio (Makarov + Larionov + Krutov), na druhé pak (Michajlov + Petrov + Charlamov). Kdo bude nakonec úspěšný?)

24. Vbc1 – Dc3 (Jak si můžeme všimnout, tak druhou věží není ideální jet na pole c1, jelikož bychom se pohodlně dostali do znamenité výhody.)

25. Vxc7 – Dxf3 (Po partii mě Vítek pochválil, že jsem vzal správného pěšce. Říkal jsem si, že toho pěšce na b sloupci jednou dobudu a mohl bych o jednoho pěšce vyhrát věžovou koncovku, i když tady to nebude tak jednoduché.)

26. Ve3 – Df6 (Velice hnusný tah by byl Dxd6, jelikož nejde zahrát Vxb2, pro okamžitý dvoutahový mat, který by následoval po Dxf8+, Kxf8 a Vd8 mat. Celkem pěkné, ale naštěstí jsem byl na toto připraven. Soupeř mě však opět překvapil a zahrál jinak.)

27. Dc3 – Dxc3 (Já nabídnul soupeři remízu už dvakrát během partie. Nyní přišla nabídka od něj, ale já si mohl dovolit odmítnout. Chtěl jsem hrát na výhru, jelikož se mi už to jen tak nemusí poštěstit. Po partii jsme analyzovali tah Dg6+. Mi se ten tah vůbec nelíbí, protože najednou věž krásně hraje po g sloupci s hrozbou matu, což tedy není to, co bych chtěl. Když si po sérii šachu dostanu k tomu, abych mohl zahrát g6, tak se mi nezamlouvá to, že hlavní diagonálu z a1-h8 má pod rentgenem soupeřova dáma. Proto jsem zvolil výměnu dam. Je možné, že jsem si tím otevřel dveře k remíze, ale tady jsem za sebe potřeboval pozici zjednodušit.)

28. bxc3 – g6 (Zbavil jsem se možné hrozby matu na poslední řadě a přemýšlím, co bude dále.)

29. Vee7 – Vbc8? (Pocit spokojenosti a lenosti se ke mně dostavil. Dávám zpět pracně vydobytého pěšce a blížíme se do remízové koncovky.)

30. Vxf7 – Vxf7

31. Vxc8+ - Kg7

32. Vd8 – Vc7 (Více remízově to už vypadat nemůže, ale já jsem svoje šance měl a soupeř taky.)

33. Vxd6 -Vxc3

34. Kg2 – h5 (Očekávám tah h4, zablokujeme pozici, podepíšeme si partiáře a půjdeme domů oba s půlkou.)

35. h4 – Vc4

36. Kg3 – Vg4+

37. Kh3 – Vf4

38. Kg3 – Vg4+

39. Kh3 – Vf4

40. Kg3 – Vg4+

41. Kh3 – Vf4 (Remíza opakováním tahů, akorát jsem jaksi pozapomenul pravidla a reklamoval remízu ve chvíli, kdy to jaksi nešlo. Vedoucí celé soutěže a můj oponent to bral s humorem a remízu přijal. ½ : ½

Při domácím rozboru jsem si poukázal na chyby a určitě se jich pro příště vyvaruji. Po partii jsem byl chválen nejen spoluhráči, ale i soupeřem, že jsem se zlepšil. Dneska bych však řekl, že zcela zásadní bylo to, že štěstí stálo na mé straně. Na druhou stranu si trošku vyčítám, že jsem zahrál bázlivěji tu věžovku a raději daroval pěšce zpět pro klid v duši. Toho bych se měl vyvarovat a příště to může být zase lepší.

Tímto chci poděkovat celému družstvu za celou sezonu. Bylo mi obrovskou ctí a těšte se na hodnocení. I já se těším na to, jak mě viděli po celý ten rok mí spoluhráči. Takže brzy u dalšího článku, napočtenou. Váš Martin Rell

fotogalerie: https://www.slezanopava.cz/sachy/fotogalerie/category/35-ks-orel-slezan-2019-03-31.html