Hodně dlouho jsem přemýšlel, jak začít. V letošní sezóně se toho stalo opravdu hodně. Byly to milé a bohužel i nemilé příhody, co nás letos potkaly. Ze šachových plánů se týmu Slezanu podařilo splnit hlavní cíl, a to bylo nesestoupit. O tomto se rozhodlo už čtyři kola před koncem sezóny, takže se nám pak už hrálo bez zbytečného stresu a zápasy jsme si užívali. V prvním kole v nejsilnější možné sestavě jsme porazili mladý tým Orlové a hned následující kolo venku tým Frýdku-Místku (se štěstím a po dlouhé době vítězství nad Frýdkem-Místkem). Toto bylo pro nás velice dobré, pak nás čekaly týmy, kde jsme moc šancí neměli, také vzhledem k omluvenkám našich hráčů, kteří hrát nemohli. Po sedmi kolech bylo v tabulce pěkných 12 bodů za čtyři výhry a tři prohry, a už teď bylo jisté, že další sezónu hrajeme zase na 100 % krajský přebor. Od této chvíle dostali šanci hrát naši mladí hráči a ti nezklamali. Sice se ne vždy dařilo, ale zahráli si proti silnějším soupeřům, a to je vždy dobrá zkušenost.

Po devátém kole v březnu nás zasáhla jako skoro všechny sporty krize s virem a vypadalo to, že je již po sezóně. Nejistota byla velká a s dohráváním se počítalo tak 50 na 50. Bohužel nás také v březnu tragicky opustil Standa Mlýnek, takže nálada nebyla nic moc.

Po uvolnění hygienických nařízení byla dána možnost dohrát zbývající dva zápasy, a to oba v jednom víkendu (sobota + neděle). Jsem rád, že se podařilo sehnat dostatek hráčů na pohodové dohrávky a děkuji tímto všem, i náhradníkům, kteří byli ochotni v případě nejvyšší nouze věnovat část víkendu hraní šachů. Jako kapitán mohu napsat, že tato sezóna byla odehrána bez nějakých velkých nervů a věřím, že si to všichni užili.

Hodnotit jednotlivé hráče se mi moc nechtělo (aby pak vůbec někdo ještě chtěl za Slezan hrát :). Ale odhodlal jsem se k tomu, takže se na mě zase moc nezlobte, je to jako vždy subjektivní, jako kapitán si to dovolím ;).

Marek Nábělek, Pavel Hromada a Nikos Muratidis odehráli své dvě partie, jak bylo třeba. Škoda, že nemají více času, ale jsem rád, že tým podrželi v důležitém prvním kole.

Karel Pavelek letos bohužel hrát nemohl, takže snad další rok.

Jirka Sovadina také letos nehrál žádnou partii, dal šanci mladým dravcům. Byl ale připraven zaskočit, kdyby bylo potřeba.

Lubomír Kozák a Antonín Vilášek, naši dva matadoři, odehráli jeden zápas a oba v klidu soupeře odremizovali. Byli ale připraveni jako náhradníci nastoupit na další partie, takže pro mě to byla jistota. Komunikace s nimi byla super, Tonda navíc dělal ještě při několika domácích utkáních hlavního číšníka, takže opravdu díky za to.

Martinovi Pardymu se sice letos moc nedařilo, ale týmu pomohl a jsem rád, že byl také v případě, že by někdo vypadl v posledních dvou kolech ochoten hrát.

Honzovi Rambouskovi to také moc výsledkově nevyšlo, ale odehrál všechny zápasy, kdy se nám nedostávalo hráčů. Byl ale vždy bojovně naladěn a nechtěl dát žádnému soupeři nic zadarmo. Každá sezóna prostě nemusí vždy vyjít podle našich představ.

Velké díky patří Martinovi Mužíkovi, který musel bojovat skoro každý zápas na první šachovnici. Odehrál 10 partií a byl jednou z opor týmu. Uhrál si 50 % možných bodů, a i když mě někdy zlobí, že už je šachový důchodce :), tak to hraje pořád s přehledem a klidem, který bych třeba potřeboval zrovna já.

Karel Záleský jako zástupce kapitána odehrál 9 partií a týmu pomohl, jak jen to šlo. Uhrál si své a je vždy připraven bojovat až do úplného konce.

Pavel Černý letos zabojoval opravdu příkladně. Po malé zdravotní pauze odehrál čtyři partie, kdy tři z nich pěkně vyhrál (nescházelo moc a byly to čtyři výhry).

Kapitán letos hrou neoslnil, ale vzhledem ke štěstíčku, se kterým vždy počítá, že bude na jeho straně, překvapivě bodoval i v partiích, kde by si na něj třeba v Tipsportu nevsadil ani největší optimista :).

Karel Chwistek, Miroslav Janeček, Kristián Havel, Martin Rell, Stanislav Mlýnek a Tomáš Witassek. Tak to byli opravdu při partiích mladí dravci. Nedali soupeřům bodíky jen tak, a hráli vždy na plný plyn. Zaměřím se na čtveřici prvně jmenovaných.

Karel hraje velice dobře, šachově je hodně na výši. Na rovinu, ty brutální kombinace mě někdy dostanou, raději se je nesnažím ani propočítávat. Daří se mu, doufám že u šachu zůstane, přestože má hodně zájmů a uhraje si co nejdříve KM.

Mirek se taky zlepšil, má dobrý propočet. Těší mě, že se na zápasy připravuje. Odehrál osm zápasů. Letos měl opravdu silné soupeře, takže nějaká ta prohra nevadí, když si své partie pořádně projde a mrkne se na chyby. Možná takový malý postřeh, chtělo by to trochu více drzosti a nemít před silnými soupeři zbytečný respekt. Jinak palec nahoru.

Kristián mě letos překvapil. Hraje opravdu na jistotu, takže jsem už v posledních partiích počítal, že tu remízu uhraje vždy bez problémů, a to se mu podařilo. Šest partií a bez prohry je dobrý výsledek. Také jako u Mirka by asi neškodilo více agresivity při partii, ať soupeři pocítí, že není žádné ořezávátko.

Martin si zahrál v pěti partiích a poslední dvě vyhrál. Taky u Martina je vidět, že ho hra baví a na zápasy chodí pořádně natěšený ve výborné náladě. Prostě další hráč, co krásně zapadá do týmu.

Tak, teď to nejlepší na konec :). Robin Olšar a jeho spanilá jízda v letošním krajském přeboru. Robin jako jediný odehrál všech 11 partií, díky moc za podporu týmu. A nebylo to, že by jen hrál, uhrál pěkných 7,5 bodů a z toho jen jedna remíza, jinak hraje až do noci, dokud soupeř nebo výjimečně Robin nepadnou vysíleni pod stůl ;). Prostě ještě jednou gratuluji.

K výsledkům jiných týmů. Postoupí Sokol Dobrá a Dolní Benešov. Sestoupí pravděpodobně celá čtveřice Havířov, Hrabyně, Šenov „B“ a Rychvald. Slezan je sedmý, pět výher, pět proher a v posledním kole divoká remíza.

Za mě jako kapitána, chci poděkovat všem, kdo se podíleli na přípravě hrací místnosti v Opavě, dělali řidiče na zápasy nebo chystali občerstvení, a samozřejmě drtili soupeře ;).

Mějte se fajn, Martin Vícha.