| Komentář k utkání 7. kola krajské soutěže Slezan Opava C – OREL Opava B |
|
|
| Neděle, 05 Únor 2012 22:34 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Hráno 5. 2. 2012
Dnes jsme nastoupili proti Orlu, a chtěli jsme mu lehce přistřihnout křidélka. Nevyšlo to. Nedorazil ani věčný smolař Zdeněk M. (má občas zázračné partie), který si na poslední chvíli narazil koleno a čeká ho zákrok. Ještě, že jsme měli rezervu. A nyní komentář k jednotlivým partiím.
Dnes nás čekal zápas s Orlem Opava. Jako obvykle jsem v neděli neměl na šachy ani pomyšlení a vůbec se mi nechtělo hrát. Většinou mne během partie tento pocit opustil, ale dnes ne. Hrál (To je celkem silné slovo, spíše jsem jenom posunoval kousky dřeva a připadal jsem si celkem mimo.) jsem bílými s Vítem Paverou. Na moje tradiční 1.e4 zahrál soupeř francouzskou a celou dobu to byla úplně vyrovnaná partie. Bohužel se mi dnes vůbec nedařilo soustředit se na hru a většinu času jsem pouze zíral na šachovnici. Jelikož dnes nemám čas ani chuť na nějakou obsáhlejší analýzu s Fritzem, zaměřím se dnes pouze na dle mého názoru kritický moment partie. Pozice po 40. tahu černého:
Nyní jsem viděl, že po 41.Jxd7 černý remizuje věčným šachem. V tento moment mi navíc kapitán sdělil, že prohráváme a tak jsem se rozhodl pokračovat v boji. Přemýšlel jsem a přemýšlel, až jsem „to“ vymyslel. 41.Vb1?? Dh3+ i když jsem měl na hodinách ještě celou půlhodinu, tak jsem si stejně nevšiml, že nemůžu na f3, což má pro bílého katastrofální následky: 42.Kf2 Dh2+ 43.Ke1 Dg1+ . Nyní jsem usoudil, že již toho bylo dost a vyrazil na oběd.
Hrál jsem proti panu Petrovi Martinkovi černýma a snažil se zbytečně nekomplikovat situaci. Nakonec dopadlo vše úplně jinak, než jsem si při cestě autem do Opavy nalinkoval – „poklidná hra s remízovým koncem “ . Partie byla poměrně dost divoká a když dokonce i Marek Nábělek (který se chystal na druhou ligu) prohlásil, že „stojím po zahájení nějak moc dobře, což není mým zvykem“ , rozhodnul jsem se po poradě s kapitánem, že to budu hrát stylem buď a nebo…….. .
V této pozici udělal soupeř rozhodující chybu, kdy jsem ho pak už přehrál (i když si nejsem na 100 % jistý, že jsem hrál přesně). 27. Sa1 ? …. ( 27. ….. Sxe3, 28.Jxe3 Vxe3, 29.Db2!! – tak asi s tímto soupeř počítal). Trochu jsem překvapil – 27. …… Vxe3! (dáma na b2 nemůže pro 28. …..Vg3 a pak Vg1 mat). 28.Jxe3 Dxe3, 29.Dxe3 Sxe3 30.Kf1 Sxc1, 31.Vxc1 Vxc4 (tento tah nebyl asi úplně nejpřesnější pro pozdější vzniklé komplikace s nestejnobarevnými střelci – pravděpodobně jistější bylo 31. ….. Sxc4).
Po dalším průběhu zahrál soupeř 41.Sc5? čekal jsem Sxf6 Kf7 a s realizací dvou pěšců navíc budu mít ještě velké problémy. Po několika dalších tazích se soupeř vzdal.
Ríša zase hrál ty svoje divné šachy, ale dnes to splnilo svůj účel. V pátém tahu udělal chybu, ztratil pěšce, ale jeho soupeř tam pořád nějak lítal s dámou, až dolétal. Vůdce bílých figur zatlačil černého krále do úzkých a tam ho dorazil, na královském křídle. Byl se svým soupeřem hotový za 1,5 h-komentář kapitána..
Proti mně usedl ambiciózní mladý Pardy. Hráli jsme otevřenou frnacouzskou, postupně mě zatlačil do defenzívy, měl dvojici střelců, ale všechny jeho hrozby jsem odrazil, resp. jsem je dnes naštěstí viděl. Po 39. tazích jsme se dohodli na remíze, kdy nám zůstali jen králové a sedm pěšců. Takže žádná krátká remíza, ale tvrdě po 3,5h vybojovaná.
Nastoupil jsem proti panu Kozákovi. Měl jsem bílé figury a hrála se Pircova hra. Myslel jsem si, že se mi zahájení docela povedlo, protože jsem měl zjevnou prostorovou převahu, vzápětí mě však soupeř překvapil na oslabené diagonále g1-a7 a hned jsem stál hůř. Partie se hrála velice pomalu, takže jsme se oba dostali do časové tísně asi ve 20. tahu. Tíseň jsem zvládl o něco lépe než soupeř, který stihl ztratit kvalitu. Měl však dvojici střelců a pěšce navic proti jezdci a věži. Dokonce stál ještě malinko líp, ale díky tomu, že už se dostával do 2. časové tísně, to nakonec skončilo remízou.
Anetka se sice snažila, ale na dnešního soupeře prostě neměla. Dostala se od začátku až do konce pod tlak, kdy nakonec s několika pěšcema více ji soupeř převálcoval. Akorát na můj vkus hrála hoooodně dlouho, vzdát to mohla daleko dříve, ale dnes to hrála jako GOLKA. Komentář kapitána.
7. šachovnice Ľudovít Peťovský: Dnes jsem nastoupil bílými proti mému „oblíbenému“ soupeři Jurečkovi D. Bohužel, tentokrát verše nebudou. Domů jsem nešel s písní jako ptáček...... Hráli jsme hru čtyř jezdců a od začátku na mně byla vidět dvouměsíční pauza. Postupně jsem se dostával do horší a horší pozice, až jsem se ve 25. tahu těsně před matem vzdal. Soupeř jenom pronesl, že tentokrát si mat pohlídal, aby ho nedostal jako minule, když jsem byl taky prohraný.
Jak to dnes vedle probíhalo nevím, ale určitě se hrála nějaká ta Staniova indická. Vypadalo to jako přetlačovaná z ragby a jak se vyčistil prostor, tak jsem zaregistroval, že Peťa ztratil pěšce, ale nebyla to ještě katastrofa, ale pak to tak dopadlo. (zástupce kapitána)
Antonín Vilášek a Ľudovít Peťovský |


