Komentář k utkání 7. kola KP MSA Dolní Benešov „B“ – Slezan Opava „B“

hráno dne 29.1.2012

Tak jako každý rok i letos nadešel čas vyjasnit si, který tým je v našem okrese nejlepší. Musím říct, že jsem se v roli kapitána cítil trochu nesvůj. Přece jenom já nejsem Karel, takže náš tým byl poněkud oslaben. Tuto nevýhodu jsem se snažil v sobotu kompenzovat poctivým „tréninkem“ v Boudě u Foxe. Ráno jsem se cítil poněkud zvláštně, ale nakonec jsem se probral a vyrazil na sraz. Po cestě mne napadlo, že bych možná mohl pronést nějaký motivační proslov k celému mužstvu. Pak jsem si ale uvědomil, že mám v týmu Martina, který by mě určitě poslal tam, kam podle něj už dávno patřím a ani ostatní by možná po ránu neměli na tyhle řeči náladu, takže jsem tuhle myšlenku celkem rychle opustil. Každopádně bylo jasné, že si nemůžeme dovolit prohrát, derby je prostě derby. Opravdu mne šokovalo, že na sraz dorazili všichni na čas, ale i takové věci se stávají. Okamžitě jsme se vydali na cestu. Nevím, jestli to byla součást domácí taktiky, nicméně soupeři nás nechali nějaký čas mrznout před hrací místností, ale to nás samozřejmě nemohlo rozhodit.

Tím bychom měli obecné kecy za sebou a teď už tedy k samotnému průběhu tohoto epochálního mače. Zápas začal remízou na 3. šachovnici, což bylo naprosto OK. Pak jsem se vydal ošéfovat situaci a všichni stáli dobře, pan Rambousek dokonce hodně dobře. Jako správný kapitán jsem se rozhodl jít příkladem a rychle vyhrál. Mí spoluhráči to pochopili a hned po mně vyhrál i Jirka a za chvíli i Martin – 3,5 – 0,5! Teď už bylo jasné, že to bude pouze otázka skóre. Po chvíli vyhráli i Radim a Honza a skóre utěšeně narůstalo. Jako kapitán jsem si to vyloženě vychutnával. Poté sice prohrál pan Rambousek, který po chybě ztratil materiál, ale to nám nemohlo zkazit radost. Jako poslední dohrávala Míša. S babama člověk nikdy neví a také zde to mohlo dopadnout v podstatě jakkoliv. Míša se ale ukázala jako bojovnice a svého soupeře „zkušeně“ sundala na čas, takže nakonec 6,5 – 1,5 pro nás!

A nyní již následují komentáře našich hrdinů (Tedy alespoň těch, co je napsali.):

1. šachovnice Radim Černín

Dneska mě čekalo malé déjà vu, když jsem hrál se stejným soupeřem stejnými figurami na stejné šachovnici jako loni. Kouzlo bylo zlomeno až v 10. tahu, kdy soupeř odbočil (!) od loňské partie. Na diagramu vidíte pozici po 30. tahu, kdy se partner pokusil tahem 31. Dc6? aktivizovat dámu. Po 31…De2! - + ale pochopil, že když dva dělají totéž, nemusí to být vždycky totéž. Bílý se vzdal ve 35. tahu.

6. šachovnice Robin Olšar

O své „přípravě“ na partii jsem psal již v úvodu článku. Nyní tedy pár slov k vlastnímu souboji. Měl jsem bílé s Lubošem Bělkou a zahájil tradičně 1.e4! Soupeř odpověděl 1…e5 Nyní jsem se na 10 minut zamyslel, protože „hrozí“ ruská po 2…Jf6. Napřed jsem chtěl hrát královský gambit, ale pak jsem si uvědomil důležitost zápasu a disciplinovaně postavil jezdce na f3. Nakonec se z toho vyklubala španělská se 3…Sc5. V průběhu zahájení jsem měl pocit, že to soupeř takhle prostě hrát nemůže, až doma jsem zjistil, že opravdu může. Ze zahájení jsem ale i tak vyšel s trochu lepší pozicí:

Nyní mi bylo jasné, že bych měl zahrát 9. Ve1 nebo 9. Sg5 s trochu lepší hrou. Jenže potom už černý udělá rošádu. Nakonec jsem se rozhodl na nic nečekat a pustil jsem se do akce po 9.e5?! Tím jsem v podstatě vypustil veškerou převahu, naštěstí i soupeř to zahrál blbě ( Jinými slovy: tahle partie opravdu neměla vysokou úroveň). Následně vznikla tato pozice:

Zde jsem měl pocit, že by tam „něco“ mohlo být a taky jsem to našel 17.d6! Nejkomplikovanější pokračování, 17.Ve4 bylo možná ještě silnější, ale taky nudnější. 17…0-0-0! No, ty vole! Nebudu si tady hrát na machra a rovnou přiznám, že jsem to vůbec neviděl. Naštěstí bílý stojí tak dobře, že si může dovolit i toho pěšce obětovat. Klíčový moment partie nastal po 21. tahu bílého:

Zde jsem zrovna přemýšlel, co budu hrát po 21…Dd7. Nakonec jsem došel k závěru, že po Vc1 a Jb5 budu mít dobrou kompenzaci a Fritz to potvrzuje. Soupeř ale zahrál 21…Dd3?? a po 22. Vxe7! to zabalil. Takže dneska haluz, ale bod je bod.

7. šachovnice Jiří Sovadina

Diagram zachycuje pozici po 19. Je4, v té chvíli mně políbila šachová múza a pošeptala mi tuto variantu založenou na slabé 1. řadě: 19. ... Jxe3 20. Vxd8+ Vxd8 21. Jxc5 Dxc5 22. Vxc5 Vd1+ 23. Df1 Vxf1 #. V partii se stalo: 19. Jxe3 20. Vxd8+ Vxd8 21. Jxc5 ?? (nutné bylo 21. b4 ! s pravděpodobnou remízou, ale to prozradil Fritz až doma po partii. Zajímavé jsou i další 2 varianty 21. Sd6 a 21. Jd6, jejich rozbor však přesahuje rámec tohoto komentáře a během partie jsem je intuitivně správně odhadl jako výhodné pro černého a jejich přesný propočet jsem přenechal koňovi, protože ten má větší hlavu – no ještě, že to nečte Robert Cvek, ten by mi zdvihl šunky. Pro poctivé adepty šachu doporučuji obě tyto varianty propočítat – je to skvělý trénink propočtu variant) Dxc5 !! (jednoduchá a krásná oběť dámy, kterou nelze přijmout; pro provedení tohoto tahu jsem prožíval ty vzácné pocity opojení, pro které věnujeme tolik času přemísťování dříveček na šachovnici) 22. Ve1 Jc2 23. b4 (pozdě, mělo přijít o 2 tahy dřív) Dd5 24. Sc3 Jxe1 a soupeř po několika tazích v beznadějné pozici vzdal.

8. šachovnice Míša Gilíková

Dnes jsem hrála na 8.šachovnici za bílé figury proti panu J. Miketovi. Hrála se anglická, ze které jsem nevyšla dobře a tudíž jsem musela obětovat jezdce za dva pěšce, což samozřejmě nebylo korektní . Naštěstí v oboustranné časové tísni se mi podařilo díky soupeřovi získat nejasnou pozici viz diagram.

Zde soupeř nestihl udělat 40. tah (pozice je nejasná,soupeř se sice může pomocí Dc5+ a Jc3 vymanit z vazby, ale i tak je pozice zcela nejasná).

Co říci závěrem? Většinou bývá zvykem napsat nějaké ty řeči o štěstí apod. To já ale nemám vůbec v úmyslu. Prostě jsme je jasně přehráli a výsledek je naprosto zasloužený. Děkuji celému týmu za profesionální výkon a doufám, že se nám na něj podaří navázat!

Robin Olšar (zástupce kapitána)